I. Změna anebo „změna“
Z celkového počtu poslanců je méně než třetina z nových stran. Ostatní jsou povětšinou ti, kteří tam sedí někdy už přes deset let. A jsou ony strany skutečně nové?
TOP 09 je tvořena, řekněme zdvořile, „přistěhovalci“ ze stran jiných a většinu to jsou lidé již jednou za ony strany zvoleni. V testu MF Dnes, kdy redaktor v utajení nabízel úplatek milión korun, tato strana chtěla přijmout. To je změna, kterou chceme?
Ohledně této „nové“strany se také nemohu zbavit vzpomínky na stranu, která také vznikla „přistěhovalci“ ze strany jiné a jejíž konec byl neslavný až trapný. Kdo si již Unii svobody nepamatuje, ať si její příběh vyhledá. Nevím a netvrdím, že výsledek bude u obou stran stejný. Jen vím. že historie se ráda opakuje.
Věci veřejné jsou nevyzpytatelná strana, od které nikdo neví, co má čekat. Stejný názor prezentovali před volbami i lídři ostatních stran, které jsou nyní v parlamentu, tedy kromě KSČM. A to je při počtu 24 poslanců minimálně znervózňující. O jejím netransparentním financování ani nebudu psát. Horory totiž nemám rád.
II. Koho bych „tam“ viděl radši a proč
Skutečnou snahu o změnu jsem reálně viděl pouze u následujících stran. Všechny zůstaly „za branami“. Zatím. Mají všechny určitý potenciál a záleží na jejich členech, jak dopadnou.
Česká pirátská strana – během roku existence se jí bez mediální protekce, známých tváří a miliónových sponzorů podařilo získat 42 323 voličů. Také je jednou z 23 stran sdružených do společného hnutí, vzájemně komunikují a scházejí se. Naposledy v Praze 21.5. na summitu Pirate Parties International (PPI). Kromě zástupců pirátských stran z Německa, Rakouska, Srbska a Česka se summitu účastnila i švédská europoslankyně Amelia Andersdotte.
Strana se nezabývá pouze internetem, jak se často mylně traduje. Jejími tématy jsou občanská práva a svobody, otevřený stát, kontrola občanů nad politiky a reforma autorských a patentových zákonů.
KDU-ČSL – oproti jiným vedli neagresivní kampaň a jejich zástupci měli opakovaně odvahu k nepopulárním návrhům, názorům a bojům, např. ohledně omezování občanských svobod a hlavně výherním automatům. Ty mohou způsobit závislost srovnatelnou např. s heroinovou a u nás počet chorobně závislých gamblerů roste lavinovitě.
Zelení – z mého pohledu měli zajímavou kampaň, jediní jasně ihned odmítli úplatek v testu MF Dnes. Na západě Evropy patří ke zpestření parlamentu a fungují jako protipól konzervativních stran. Uznávám propracovanost jejich programu, ač jsou pro mě přijatelné jen části.
SPO –platí je Lukoil, nevábná to ruská firma. Ačkoliv ale s názory pana Zemana nemohu souhlasit, nelze mu upřít něco, co chybí drtivé většině jiných politiků. Je často chytrý a vtipný. Navíc dokázal navrhnout několik zajímavě znějících řešení chronických problémů, ke kterým vládnoucí garnitura neměla vůli.
SSO – aneb „děti pana Klause“. Nemohl bych je volit, ale líbí se mi jejich odvaha jít proti většinovému proudu. K tomu by měla mít odvahu každá strana, mít vlastní originální téma. Kromě ČPS jsou ale právě SSO, zdá se, jediní.
Celkově byla voličů, jejiž strana se nedostala nad 5%, celá pětina ze všech zúčastněných. To se mi zdá jako dost výrazné číslo vypovídající o poměrně velikém „NE“ vůči stranám které se „nad“ dostaly.
III. Co se dále nepovedlo
S KSČM na věčné časy a nikdy jinak?
Přestože byli usvědčeni z úplatkářství testem MF Dnes a J.Dolejš rezignoval na funkci místopředsedy, obhájili všechny své poslanecké mandáty(26) a pan Dolejš byl zvolen znova. Radši nekomentovat, toto i celou stranu. Díky našim nedokonalým zákonům se ovšem musí počítat i s nimi. S myšlenkou, že cca každý desátý volič volil právě je, se ale nemohu a nechci smířit.
Rekordně nízká volební účast
Ačkoliv proběhlo mnoho výzev, často dost vyhraněných a zdálo se, že jsou občané(anebo ovčané?!) na výsost rozezleni, v letošních volbách byla druhá nejnižší volební účast – 62,60 procenta. Nižší byla jen v roce 2002, kdy svůj hlas odevzdalo 58 procent voličů.
Parou-back ?!
Zřejmě nejvíce neoblíbený politik v historii naší země ohlásil rezignaci z postu předsedy strany. Ovšem pozor- radost je silně předčasná. Byl opětovně zvolen poslancem a z politiky rozhodně neodchází…
IV. Co se povedlo
Zasloužených pár facek
Dvě dříve nejsilnější strany konečně za svou do nebes volající pýchu a pohrdání voliči dostali políček. ČSSD dosáhla od r.1996 nejhoršího volebního výsledku a letošní výsledek ODS je vůbec nejhorší v celé historii strany.
Každý jednou sklidí, co zasel…
Triumf malých kroužků nad velkými ambicemi
O smyslu většího podílu občanů na rozhodování svědčí i pozoruhodné příběhy o síle preferenčních hlasů.
Absolutní rekordmankou je Lenka Kohoutová, která se věnuje problematice tělesně postižených a v Praze kandidovala za ODS. Ačkoli byla na nezvolitelném 29. místě, skončila nakonec na páté pozici, před dlouholetými poslanci Markem Bendou a Borisem Šťastným. Dále uspěl starosta Poličky z předposledního místa a krajskou jedničku Vlastu Parkanovou přeskočil dětský lékař z 20. místa.
Naopak voliči „vykroužkovali“ olomouckého lídra a místopředsedu ODS Ivana Langera, který končí po 14 letech. Podobný osud potkal i lídra pardubické kandidátky TOP 09 Pavla Severu.
No, „Halejuja!“ chce se mi zvolat. Zdá se, že všichni občané ještě stále nejsou ovčané. A to je rozhodně do budoucna velmi nadějná zpráva.
Díky volbám bude v parlamentu rekordní počet žen, a to 44. To je o 13 více než při volbách v roce 2006. Je nesporně prokázáno, že přítomnost žen v kolektivu zkvalitňuje jeho práci. Kéž tomu tak bude i v tomto případě.
Tečka(?)
Na závěr nadějný výrok člověka, který by se mohl stát i premiérem, (i když o to prý nestojí) a i prezidentem, což by se v zájmu nás všech myslím mělo stát co nejdříve:
„TOP 09 vem čert, jde o tento stát.“ odpověděl Karel Schwarzenberg na otázku, zda se po volbách pustí do ústupků z vlastního programu.
S tím nelze než souhlasit, ač to vyvolává jisté neodbytné otázky.
Vážení čtenáři, děkuji, že jste dočetli až sem.
Informace převzaty z idnes.cz , novinky.cz a respekt.ihned.cz